V rámci oslav připomínajících 600 let od smrti mistra Jana Husa ve dnech 17. a 18. září proběhla mezinárodní konference Jan Hus a pražská univerzita. Akce je jedním z vrcholů Husova roku 2015 a vedle odborné části nabídla prostor k zamyšlení nad významem osobnosti českého reformátora v širším dobovém a společenském kontextu. Konferenci, která navázala na obdobná setkání v Bayreuthu v roce 1993, popř. na římské Lateránské univerzitě v roce 1999, uspořádala Univerzita Karlova společně s univerzitou v Kostnici.

Konferenční jednání, probíhající ve dvou sekcích, zahájila série tematických příspěvků, v nichž se řečníci zamýšleli nad vztahem Jana Husa k pražské univerzitě a teologickými aspekty jeho učení. Pozdní odpoledne potom bylo vyhrazeno společnému zasedání obou sekcí, které se neslo ve slavnostním duchu připomínky osobnosti mistra Jana Husa. Setkání proběhlo ve Velké aule Karolina za účasti rektora Univerzity Karlovy prof. MUDr. Tomáše Zimy, DrSc., rektora Univerzity Kostnice prof. Dr. Ulricha Rüdigera, emeritního děkana HTF UK prof. ThDr. Jana Blahoslava Láška, patriarchy Církve československé husitské ThDr. Tomáše Butty, Th.D., pražského arcibiskupa Dominika kardinála Duky a mnoha dalších hostů.

S první zdravicí vystoupil rektor Univerzity Karlovy profesor Tomáš Zima. Poukázal na akce, na nichž se Univerzita Karlova podílela u příležitosti památky 600 let od smrti Jana Husa. Pražský reformátor jako bývalý děkan artistické fakulty a rektor univerzity je pevně spojen s univerzitními dějinami a Univerzita Karlova se k jeho odkazu hlásí. Profesor Zima připomenul složitost odkazu Jan Husa a časté zneužití jeho učení pro vlastní účely různými skupinami. Přesto vše, co vykonal, má smysl pro naši přítomnost, zejména jako apel na lidskou svobodu. „Svobodné rozhodování každého člověka je pak podstatou skutečné demokracie, neboť jen svobodní lidé se mohou rozhodovat v intenci života,“ zdůraznil rektor a upozornil, že Jan Hus je pro nás i nadále aktuální, neboť i dnešní doba je neméně složitá než ta jeho a člověk musí mít odvahu zaujmout pevná stanoviska k problémům, které společnost trápí.

Profesor Rüdiger připomenul počátky spolupráce mezi pražskou a kostnickou univerzitou a ocenil projekty, které se podařilo zrealizovat během předchozích 25 let intenzivních vzájemných kontaktů. Jako výraz uznání na závěr své řeči předal profesoru Zimovi i jménem kostnického starosty medaili Za zásluhy Univerzity Kostnice.

Na slova profesora Tomáše Zimy navázal rektor Univerzity Kostnice profesor Rüdiger, který připomenul počátky spolupráce mezi pražskou a kostnickou univerzitou a ocenil projekty, které se podařilo zrealizovat během předchozích 25 let intenzivních vzájemných kontaktů. Jako výraz uznání na závěr své řeči předal profesoru Zimovi i jménem kostnického starosty medaili Za zásluhy Univerzity Kostnice.

S dalšími zdravicemi vystoupili zástupci církví. Patriarcha Tomáš Butta připomenul akce, které již v souvislosti s husovským výročím v tomto roce proběhly, a ocenil jejich přínos pro další bádání i sbližování církví. Také kardinál Dominik Duka vyzdvihl možnost pohlížet na odkaz Jana Husa jakožto muže, který usiloval o reformu církve, což lze chápat jako sjednocující prvek napříč různými konfesemi. Plzeňský biskup František Radkovský pak shrnul vývoj pohledu katolické církve na Husovu osobnost od Druhého vatikánského koncilu po současnost jako příklad postupného docenění významu tohoto církevního reformátora.

Po hudebním vystoupení, které obstarala skupina Musica Rustica, pronesli své přednášky prof. ThDr. Otakar A. Funda a prof. PhDr. Petr Čornej, DrSc. První se zamýšlel nad otázkou, za jakých okolností má smysl obětovat svůj život za ideje a jaké místo měl radikalismus v českém myšlení. Profesor Čornej přehledně nastínil situaci v Praze po odchodu Jana Husa z města a zmapoval střetávání Husových příznivců a odpůrců až do počátku vojenského odporu proti zahraniční intervenci.

Konference pokračovala v pátek 18. září dalším bohatým programem, jehož náplní byly příspěvky pojednávající zejména o teologických otázkách Husova učení a nabízející pohled na Husovu osobnost v dílech významných historiků a myslitelů. Již nyní lze předpokládat, že se konference Jan Hus a pražská univerzita zařadí po bok významných setkání z minulých let a přispěje k dalšímu prohloubení jak odborného zájmu o Husovu osobu, tak sbližování křesťanských církví v České republice.

Publikováno: 18. září 2015

Autor: Drahomír Suchánek

Foto: red.